Tenerife 2023 – Ráj motorkářů

Tenerife, největší z Kanárských ostrovů, je ideální destinací pro milovníky slunce, pláží, přírody a kultury. Ostrov se pyšní rozmanitou krajinou a příznivým klimatem zvaným „věčné jaro“. Dominantou ostrova je sopka Pico del Teide, obklopená národním parkem Teide, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Tenerife je také domovem pro několik přírodních rezervací a malebných historických měst, která odrážejí bohaté kulturní dědictví regionu.

Tradiční kanárská kuchyně nabízí chutě založené na čerstvých rybách, mořských plodech a místní zelenině. Mezi místní speciality patří „papas arrugadas“, malé brambory vařené ve slané vodě, podávané s pikantní omáčkou „mojo“. Tato kuchyně jistě potěší chuťové pohárky návštěvníků.

Tenerife je skutečný ráj pro cestovatele, kteří hledají dovolenou u moře, aktivní pobyt v přírodě nebo poznávání kultury a historie. Tento ostrov má co nabídnout každému, což z něj činí jeden z nejoblíbenějších turistických cílů.

Den 1.

Pro tentokrát odlétáme z Vídně, takže večer vyrážím do Prahy kde trávím noc z důvodu brzkého ranního odletu. O půl páté sedáme na Flixbus mířící z Prahy přímo do Vídně na letiště. Ve Vídni se konečně všichni scházíme – Já, Janča, Martin a Martin. Občerstvíme se a čekáme na náš let. Let na Tenerife s Wizair trvá asi 5h což není zrovna málo, ale je přímý, jen je třeba do batohu přibalit řízek nebo se smířit s dražším občerstvením na palubě. Na letištní dráhu letiště Aeropuerto de Tenerife Sur (TFS) dosedáme někdy okolo 16h odpolední.

Naše první kroky vedou do autopůjčovny, kde volíme cestu nejmenší fronty a fasujeme Renault Megane. Trochu vypadá jako by bojoval v Transformeřích válkách a spojka vystavuje tak vysoko, že tam až řídne okolní vzduch. Řízení pro dnešek beru na sebe a vyrážíme směr Puerto de la Cruz kde máme zařízené ubytování… Tedy tak na půl během cesty nás potkává nádherný západ slunce přelévající se přes vysoké Tenerifské kopce a též nás dohání informace, že ubytování má pouze půlka osazenstva. Asi hodinu nám trvá, než zaparkujeme v přeplněném Puerto de la Cruz náš závodní kočár, zařizujeme ubytování pro druhou půlku posádky, jdeme se navečeřet a vyspat, protože náročný cestovní den nás stál opravdu hodně sil.

Den 2.

Ráno vyrážíme na obhlídku města a seznamujeme se s místní kulturou a nádherným výhledem na vyhaslou sopku a zároveň nejvyšší horu Tenerife Pico del Teide. Puerto de la Cruze je opravdu malebné městečko s rušným životem, krásným přístavem, malými uličkami a spoustou menší restaurací a kaváren koncentrovaných především do centra města. Asi po dvou hodinách vyzvedáváme našeho francouzského oře, řízení se ujímá Martin (abychom se Martiny rozlišili budeme říkat Martin „Š“ jako Martin „Šedivý“, tedy ne že-by se tak jmenoval a Martin „O“ jako Martin „Odhalený“, také se tak nejmenuje… První si domyslíte a k druhému se dostaneme, však uvidíte.

Vyrážíme směr jih, silnička se motá horskými průsmyky i po vrstevnicích, otevírá se na nás nádherná scenérie, neustálé výhledy na monumentální Pico del Teide, ráz krajiny se mění snad každý kilometr a teplota osciluje nahoru a dolů podle toho jak vysoko jsme. Ovšem na leden je tu průměr krásných 22 stupňů celsia, vane příjemný větřík a čekáme prakticky nulové srážky. Stavíme snad na kilometru a nemůžeme přestat udiveně civět do dálky na tu krásu, kterou Tenerife přináší. Ostrov je v této části jižně od Puerta de la Cruze převážně zelený, porostlý borovicemi, kaktusy a další florou.

Po tisící a jedné zatáčce zastavujeme na první malý trek, scházíme po schodech na menší vyhlídku nad soutěskou Masca kde nás čeká nemilé překvapení a to, že se člově musí na Treky registrovat předem. Kdo plánujete cestu na tenerife tak si na toto dejte opravdu pozor. Registrace je třeba i na výstup na Pico del Teide a to opravdu třeba i měsíce dopředu. Trek se tedy dnes nekoná, ale to nám vůbec nevadí, vyrážíme dál směr Hotel přes Mirador de los warriors. Po cestě se občerstvujeme v malé restauraci Restaurante El Rincón La Abu, která ná i přes dobré hodnocení nijak zvlášť neoslovuje. Ona obecně Tenerifská kuchyně alespoň tedy v mém osobním žebříčku nepatří k těm na vyšších příčkách. Dávám si místní Steak jehož jméno si bohužel nepamatuji, Marti Š. si dává zajíce, který byl prý výborný. Martin O. si dává něco zajímavé a Janča Burger. Po občerstvení se posouváme již rovnou do Puerta kde již zkušeně parkujeme po pouhé hodině a půl.

Zrovna dnes večer probíhají ve městě slavnosti na oslavu Tří králů „El Día de Reyes“, které se konají v předvečer 6. ledna. Město je krásně nasvícené plné malinkých světýlek a veselých lidí.  Součástí oslav je menší lunapark, kde se můžete svést na kolotoči nebo za příplatek nějaké místní tanečnici. Unaveni dlouhým dnem v autě večer usínáme před půlnocí a těšíme se co nás čeká za svítání.

Den 3.

Naše první cesta vede na další trek, který je opět nutné registrovat předem, no nic, zapínám mobil a chystám rezervaci na později. Posouváme se jen o pár kilometrů dál tentokrát v jihovýchodní části ostrova která spíše připomíná poušť až k Vítěznému oblouku, tedy pardon… Nejsme ve Francii, takže jen oblouk „Arco de Tajao“ je to málo navštěvované místo, ale přesto Vám ho určitě můžu s klidným svědomím doporučit. Tento přírodní skvost nemůžete při návštěvě určitě vynechat. Dalším cílem je vodopád „Cascada Barranco del Río“ vysoko v horách.

Vede tam úzká silnička, které po pár kilometrech skončí zpevněný asfalt a místo toho se musíte poprat s ne příliš příjemnou šotolinou, ale co by náš zdatný vozka Martin Š. a válečný francouzský oř společně nezvládli. Martin nás vyváží téměř až nahoru, ale po několika neúspěšných pokusech o zdolání posledního vrcholu to vzdáváme, parkujeme auto a vyrážíme pěšky vstříc dobrodružství. Kopec je to opravdu úmorný, ale po přibližně 2km se dostáváme na rovinnou část odkud nás čekají nádherné výhledy na borovicový les a ty stromy jsou skutečně jak z Lord of the Rings…

Jsme již kousek od vodopádu, doslova ho slyšíme jak se jeho vody tříští o kameny pod ním, ale narážíme na překážku a tou je spadlí most před rokli. Vydáme se tedy zpět a zjišťujeme, že do rokle vede úzká stezka a na druhé straně opět stoupá směrem vzhůru. Slezeme tedy dolů a vydáme se po druhé straně kde bohužel zjišťujeme, že stezka končí a žádná cesta tudy nevede. Opravdu jsme se snažili, potili krev, riskovali vlastní život, ale vodopád jsme bohužel nenašli. To ovšem neznamená, že cesta k němu plná krásných výhledů nestála za to. Pokud se někomu z Vás podaří se k vodopádu dostat, tak mi určitě musíte poslat fotky a říct kudy jste se tam dostali.

Navigace nám radí, že cesta zpět k hotelu bude lepší okolo, opět kolem letiště a tak neváháme a užíváme si nádherný západ slunce, dnes nám ani nezbyl čas oběd tak se zastavujeme jen v obchodním domě, kterých je ostrov plný a kupujeme si nějaké rychlé občerstvení. Na západ slunce zastavujeme ještě v „Mirador“ odkud si užíváme opravdu krásné barvy zapadajícího slunce. Přijíždíme do Puerta a vyrážíme do hotelové restaurace na večeři. Noční život si pro dnešek odpouštíme, pouze Martinové vyrazí ještě na noční návštěvu „Santa Úrsula“ poznat i latinské krásy tohoto rozmanitého ostrova.  

Den 4.

Dnes se rozhodujeme pro chill day a vyrážímé na jednu z údajně nejkrásnějších pláží Tenerife „Playa de las Teresitas“, která se nachází v severní části ostrova, dáme si pivko, koukáme po nahatých babách a nahatém Martinovi O. Před polednem nás přepadne hlad a tak vyrážíme do hlavního města Tenerife „Santa Cruze“ kde si dáváme typickou Tenerifskou čínu od takového typického španěla se mírně šikmým pohledem, ale měl to dobré… Jen jsem si k tomu masu zapomněl objednat přílohu. Uděláme pár fotografií místních památek a nakonec se rozhodneme, že vyrazíme prozkoumat celou severní část ostrova.

Můžu Vám říct kdo rádi jezdíte na motorce, sem určitě musíte. Motorku si tu klidně půjčte, ale tak nádherné klikaté silnice jako naleznete na ostrově Tenerife a to především v severní části ostrova jen tak někde nenajdete. Krásný rozpálený čistý asfalt s minimem vad si užívá i náš řidič Martin Š. a taky naše vysokohorská spojka. Překonáme několik hřebenů hor a nakonec klesáme „Roque de las Bodegas“ kde nás čeká opravdu jeden z nejkrásnějších pohledů co jsem v životě viděl. Slunce se pomalu schovává za vysoké hřebeny a jeho paprsky se o ně lámou, dopadají do vody kde čeká několik statečných surfařů na svou vlnu.

Při zpáteční cestě ještě lovíme nádherný konec západu slunce nad Santa Cruze z vyhlídky „Mirador De Jardina“ a to byla teprve emoční nálož. Tato fotografie získala nejvíce likeů ze všech fotografií, které jsem na svůj IG umísti. Po opět dalším úspěšném dni tentokrát míříme rovnou na hotel, večeře a postel.

Den 5.

Konečně se dostáváme na trek, která jsme dva dny předtím rezervovali „Barranco del Infierno“ je to nepříliš dlouhá soutěska na jejímž konci čeká malý vodopád s přísnými podmínkami jak cesty tak setrvání na místě. My si to však užíváme a cestou se bavíme vytříbeným českým jazykem a ozvěnou kterou přináší dobře tvarované okolní horské stěny.

Po tomto menším treku se v rychlosti zastavíme na „Los Gigantes“ což jsou obří téměř strmé útesy padající přímo do moře a rozhodneme se, že je nutné zahnat hlad. Tak vyrážíme směrem k Pico del Teide a po cestě zastavujeme v malé hospůdce „Restaurante El Patio“ kde si dávám místní specialitu králičí maso s cizrnou v omáčce Salmorejo a na chvíli to mění můj názor na mísní kuchyni. Bylo to opravdu výborné jídlo. Po jídle vyrážíme ještě na zastávku, ze které se vracíme jelikož by pěší cesta k cíli trvala příliš dlouho, ale pamatujte si prozatím jen to, že jsme tam opravdu byli a chtěli jít.

Pokračujeme tedy na Pico del Teide, po cestě několikrát stavíme a fotíme tu krásu, která se před námi rozprostírá. Na jedné straně borovicové lesy, na druhé měsíční krajina. Okolí nejvyší hory Španělska Pico del Teide opravdu vezme dech a musíte se tam nahoru vypravit. Jen se nezapomeňte teple obléknout, protože v lednu zde teploty dosahovali denního maxima 7 stupňů nad nulou. No řeknu Vám v šortkách a tričku je to opravdu zážitek když Vám to nedá a běháte z leva doprava abyste zachytili co nejlépe západ slunce. Opět sedáme do auta a vracíme se již za tmy dolů do města a hurá na kutě. Zítra musíme být fit, čas na Tenerife se nám rychle krátí a tak musíme být ráno fit!

Den 6.

Poslední celý den na Tenerife před námi, shodujeme se, že nejkrásnější část ostrova byla ta severní a tak vyrážíme do tamních přírodních rezervací „Bosque Encantado (La Ensillada) – El Pijaral“ kde byste též měli mít dopředu permit pro vstup. Naštěstí jsou tak rozlehlé, že vstupy nikdo nehlídá, nicméně nerespektovat místní zákony určitě výslovně nedoporučujeme, my jste to zkusili a naštěstí nám to vyšlo. To není záruka toho, že to projde i Vám, pokud Vás na místě chytí bez potřebného oprávnění, hrozí Vám pokuta až 500 euro. Les je ovšem krásný a moc dobře chápeme proč se ho vláda snaží chránit. Je tak zelený, že jsem si chvíli připadal jak kdybych se vrátil na Madeiru kde jsem byl v roce 2022 v listopadu.

Asi po hodinové procházce se posouváme o pouhých pár kilometrů dál do „Starting Point „Anaga Costal Hiking Tour“ na obrázku je babička jak nosí z horských studánek vodu tak si říkáme, že to bude pohodvý trek… No on pohodový byl, jen ne pro všechny. Stoupání na hřeben hory bylo opravdu náročné, ale krásné, ta odměna která nás ovšem čekala nahoře tak ta opravdu neměla chybu a byla zasloužená. Neuvěřitelné výhledy na Tenerifskou krajinu, její útesy, pláže, hory a zelení lesy jsou stále dech beroucí i šestý den. Trek měřil celkově nějakých 6km a nelitujeme jediného metru, který jsme zde ušli, vřele ho doporučuji všem co na Tenerife zavítají.

Po cestě zpět jsme se zastavili ještě v místní kulturní památce „San Cristóbal de La Laguna“, projdeme si centrum a hlavně se zastavíme na zasloužený oběd po vyčerpávajícím treku místní horskou florou. A popravdě si dáváme asi to nejlepší jídlo z celého Tenerife v hospůdce s názvem „Tasca La Venta de la Esquina“ kde si dávám Portobello opět jako místní specialitu a ostatní různá druha masa, trochu shareujeme a ohutnám od každého něco. Tuto restauraci opravdu doporučuji a při návštěvě La Laguna ji určitě nesmíte vynechat, je jedno co si dáte, vedle tu určitě nemůžete sáhnout.

Dnes už nás nic moc nečeká, vyrazíme do našeho Puerto de la Cruze a jelikož se jedná o poslední večer na Tenerife, zajdeme si na vodní dýmku, dáme si nějaký drink abychom zapily úspěšné zakončení této skvělé cesty. Nesmíme zapomenout na zmrzlinu v srdci Puerta „Plaza del Charco“, kterou vede češka se svým jihoamerickým mužem. Poznáte ji podle našeho českého krtečka.

Den 7.

Ráno provedeme skočíme pro nějaké suvenýry, krámek s nimi máme přímo naproti hotelu Escola kde jsme ubytovaní. Provedeme chcek out v hotelu a rozhodneme se využít ještě čas, který nám zbývá tak vyrážíme na „Chineyro Volcano“. Po příjezdu na místo je zima, mlha a nepříjemný déšť, který jsme vůbec neočekávali. Vyrazíme tedy do nižších poloh kde je počasí moudřejší. Popravdě už si vůbec nevzpomenu kam jsme jeli nebo co jsme tam dělali, ale určitě to nebylo nic důležitého, protože si to nepamatuji a za hodinu jsme byli zpět na „Chineyro Volcano“. Ano jsme tu již po druhé, vlastně ne. Pamatujete jak jsem Vám říkal ať si pamatujete, že jsme přijeli na trek a vzdali ho kvůli časové náročnosti? Tak to je on, jsme tu již po třetí, ale tentokrát už ho zdárně zdoláváme a prodíráme se lávovými poli až k sopce. Opět nás tu čkají nádherné pohledy na okolní přírodu, která opět změnil ráz. Na Tenerife si na to zkrátka musíte zvyknout jelikož zde se příroda mění za každým rohem.

Z Chyniera vyrazíme směr letiště, po cestě se zastavíme u moře, kterému jsme tu opravdu moc nedali a chvíli sledujeme vlny jak naráží na útesy ostrova, rychlá zastávka ve velkých umělých jeskyních po těžbě kamene. A to je úkol pro Vás! Kdo zjistí jak se jeskyně jmenují a jejich název mi pošle v soukromé zprávě, vyhrává u mě 30 min focení a 5 editovaných fotografií zdarma!

Na letišti už vracíme auto, vše proběhne v pořádku, už jen počkat na letadlo. Do Vídně přilétáme až pozdě večer a kvůli špatnému spojení nás vyzvedává Janči taťka za což mu patří velké díky, vyhazuje nás u aut v Praze a my se rozjíždíme ke svým domovům.

Závěrem mohu o Tenerife řícit, že je to opravdu překrásný rozmanitý ostrov kde si každý příjde na své a všem ho mohu vřele doporučit v každém ročním období. Jednou se sem určitě vrátím a chci ho celý projet na motorce, protože místní silnice i příroda za to určitě stojí.

Položka	Cena
Letenka	3 200,-
Ubytování	4 300,-
Zapůjčení auta	3 500,-
Pohonné hmoty	500,-
Jídlo nad rámec	2 000,-
Zábava	1 500,-
Vstupy	1 000,-
Součet	16 000,-